|
|
Pantomima Alfreda Jarryho
Plicková, Karolina ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Cílem této magisterské diplomové práce je probádání tvůrčí činnosti, analýza inscenací a vytvoření profilu jednoho z nejoriginálnějších českých pantomimických souborů, Pantomimy Alfreda Jarryho (PAJ). Skupina byla založena roku 1966 v Praze dvěma mladými mimy Borisem Hybnerem a Ctiborem Turbou a fungovala až do politického zrušení v roce 1972. Do historie se zapsala zejména mezinárodně úspěšnou inscenací Harakiri (1968). Diplomová práce sestává ze čtyř hlavních částí, které jsou dále rozděleny do několika podkapitol. První část uvádí čtenáře do historických kontextů němého umění: představuje koncepci tzv. moderní pantomimy Marcela Marceaua, impulsy ke znovuvzkříšení české pantomimy v jejím poválečném vývoji a zejména prostředí pražského Divadla Na zábradlí, které se stalo kruciálním při konstituování druhé generace české pantomimy, reprezentované skupinou PAJ. Mimové PAJ se vymezili proti tzv. imaginární pantomimě Ladislava Fialky a jeho skupiny Pantomima Na zábradlí a naopak se přiklonili k poetice absurdního divadla, kterou ve stejném divadle rozvíjel režisér a současně šéf činohry Jan Grossman. Jelikož česká teatrologie dodnes dluží Divadlu Na zábradlí monografii, definujeme alespoň dílčím způsobem polaritu i vzájemné souvislosti mezi Fialkovou a Grossmanovou scénickou poetikou a jejich vlivy na...
|
|
|
Hry Samuela Becketta na českých divadelních scénách
VESELÁ, Veronika
Klíčovým tématem této bakalářské práce jsou divadelní hry irského dramatika a prozaika Samuela Becketta na českých divadelních scénách. V první části práce popisuji absurdní divadlo jako takové a život a dílo samotného Becketta. Dále představím všechny jeho hry společně s divadly, ve kterých byly uvedeny, a také hry vydané knižně. Druhá část této práce se zaměřuje na kritiku her Samuela Becketta v dobovém tisku. V závěru vše zhodnotím.
|
|
|
Pantomima Alfreda Jarryho
Plicková, Karolina ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Cílem této magisterské diplomové práce je probádání tvůrčí činnosti, analýza inscenací a vytvoření profilu jednoho z nejoriginálnějších českých pantomimických souborů, Pantomimy Alfreda Jarryho (PAJ). Skupina byla založena roku 1966 v Praze dvěma mladými mimy Borisem Hybnerem a Ctiborem Turbou a fungovala až do politického zrušení v roce 1972. Do historie se zapsala zejména mezinárodně úspěšnou inscenací Harakiri (1968). Diplomová práce sestává ze čtyř hlavních částí, které jsou dále rozděleny do několika podkapitol. První část uvádí čtenáře do historických kontextů němého umění: představuje koncepci tzv. moderní pantomimy Marcela Marceaua, impulsy ke znovuvzkříšení české pantomimy v jejím poválečném vývoji a zejména prostředí pražského Divadla Na zábradlí, které se stalo kruciálním při konstituování druhé generace české pantomimy, reprezentované skupinou PAJ. Mimové PAJ se vymezili proti tzv. imaginární pantomimě Ladislava Fialky a jeho skupiny Pantomima Na zábradlí a naopak se přiklonili k poetice absurdního divadla, kterou ve stejném divadle rozvíjel režisér a současně šéf činohry Jan Grossman. Jelikož česká teatrologie dodnes dluží Divadlu Na zábradlí monografii, definujeme alespoň dílčím způsobem polaritu i vzájemné souvislosti mezi Fialkovou a Grossmanovou scénickou poetikou a jejich vlivy na...
|
|
|
Václav Havel a Slawomir Mrozek - absurdní divadlo za železnou oponou
Laiblová Urban, Izabela ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent) ; Schwarz, Wolfgang (oponent)
Izabela Laiblová Urban Disertační práce "Václav Havel a Sławomir Mrożek - absurdní divadlo za železnou oponou" Abstrakt Disertační práce se věnuje analýze dramatické tvorby Václava Havla a Sławomira Mrożka v kontextu absurdního divadla a snaží se odpovědět na otázku, zda je možné jejich hry do tohoto proudu zařadit. Práce uvádí vliv politické, společenské a kulturní situace na příchod absurdního divadla za železnou oponu a poukazuje na vnímání tohoto proudu v Československu a Polsku. Zkoumá nejdůležitější tematické oblasti dramatického díla obou autorů, jako jsou například vztah člověka a systému, vztah jedince a kolektivu či typy dramatických postav. Práce se dále zabývá jazykem Havlových a Mrożkových her, který se vyznačuje několika charakteristickými rysy, například frazeologií, převzatou z jazyka komunistické propagandy či propojením různých stylů - oficiálního, nespisovného, úředního a dalších. Práce rovněž pojednává o kompozici Havlových a Mrożkových her, které se navzájem výrazně liší a tento rozdíl lze nastínit porovnáním vztahu "kruh - trychtýř", resp. "kruh - spirála". Předmětem zkoumání jsou především raná dramata obou autorů. V případě Havlových dramat se jedná o hry ze šedesátých let a rovněž o některé aktovky ze sedmdesátých let. Mrożkovy hry zahrnuté v této práci pochází z let 1958 - 1963....
|
|
|
Fenomén úzkosti v Beckettově Konci hry
Horčicová, Zdeňka ; KOUBOVÁ, Alice (vedoucí práce) ; MUSILOVÁ, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou úzkosti v dramatu Konec hry od Samuela Becketta. Úzkost je zde chápána jako z hlediska fenomenologické filosofie, nicméně součástí práce je pro lepší pochopení i výklad fenoménu úzkosti z hlediska psychologie a psychiatrie. Na základě vymezení pojmu úzkosti, jak jej chápe fenomenologie, zejména jeden z jejích předních představitelů Martin Heidegger, a daseinsanalýza, se pak práce pokouší analyzovat drama Konec hry, zejména co se týče situace postav a světa, do kterého je hra zasazena. Ukazuje se, že obecně lidská situace a existování ve světě mohou být výraznými prameny úzkosti. Z analýzy textu hry vyplývá, že existenciální úzkost je jedním z konstituujících pocitů člověka ve světě. Přesto, že jednoznačně vyložit a pochopit Konec hry nejspíš nelze, pokouší se tato práce proniknout blíže k jejímu porozumění právě prostřednictvím fenoménu úzkosti.
Součástí této práce je i překlad části eseje Stanleyho Cavella Ending the Waiting Game, která se pokouší o odlišný způsob výkladu Beckettova textu, než jak bývá obvykle interpretován.
|
|
|
Václav Havel: "Žebrácká opera" - komplexní kostýmní řešení
Šárková, Kamila ; ZÁBRODSKÁ, Dana (vedoucí práce) ; ZBOŘILOVÁ, Jana (oponent)
Předkládaný text se zabývá komplexním kostýmním řešením Žebrácké opery Václava Havla. Autorka diplomové práce se dostává od historie hry přes rešerše až k vlastnímu konceptu a kostýmnímu řešení.
Hra byla napsaná v sedmdesátých letech, kdy Havel kriticky reagoval na tehdejší situaci. Šlo o kritiku aktuální situace. Pro současnou aktualizaci autorka hru umístila na malé město. Z jeho společnosti vychází také inspirace pro jednotlivé typy postav.
Text je rozdělený na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se autorka zabývá historií hry, jednotlivými inscenacemi a Havlovým přístupem k divadlu. V Praktické části se pak dozvídáme o konceptu a jeho inspiraci rozvoji a k celkovém kostýmním řešení s rozborem jednotlivých postav podložených obrázkovou dokumentací.
|
|
|
Hry Eug\`{e}na Ionesca na českých divadelních scénách.
KUBIŠOVÁ, Kristýna
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou divadelní hry francouzského dramatika rumunského původu Eugena Ionesca na českých divadelních scénách. První část práce je zaměřena na představení tohoto spisovatele a představitele absurdního dramatu, charakteristiku divadelních her uvedených na českém území a přehled profesionálních divadel, které uvedli inscenace těchto her. V druhé části této bakalářské práce se nachází rozbor ohlasů, kterým se inscenacím dostalo v dobovém tisku.
|
|
| |
|
|
Hry Eugena Ionesca na českých divadelních scénách.
KUBIŠOVÁ, Kristýna
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou divadelní hry francouzského dramatika rumunského původu Eugena Ionesca na českých divadelních scénách. První část práce je zaměřena na představení tohoto spisovatele a představitele absurdního dramatu, charakteristiku divadelních her uvedených na českém území a přehled profesionálních divadel, které uvedli inscenace těchto her. V druhé části této bakalářské práce se nachází rozbor ohlasů, kterým se inscenacím dostalo v dobovém tisku.
|
host ::
RSS.